Středověká filozofie

 Středověká filozofie

David Ball

Středověká filozofie Ačkoli se vedou diskuse o přesném chronologickém vymezení středověké filozofie, obecně se za ni považuje filozofie praktikovaná v období mezi zánikem Římské říše v 5. století a renesancí v 16. století.

Jedním z určujících prvků středověké filosofie byl proces obnovy filosofické tradice, která byla zanechána řeckou a římskou kulturou klasické antiky.

Filosofie ve středověku, který se vyznačoval silným vlivem katolické církve, se zabývala mnoha otázkami týkajícími se víry. Jako příklady problémů, které zaměstnávaly středověké myšlení, můžeme uvést vztah mezi vírou a rozumem, existenci a vliv Boha a cíle teologie a metafyziky.

Mnozí filozofové středověku byli příslušníky duchovenstva. Obvykle pro sebe nepoužívali označení "filozof", protože tento termín byl stále velmi spojován s pohanskými mysliteli klasického starověku. Například svatý Tomáš Akvinský byl dominikánským mnichem a tvrdil, že filozofové nikdy nedosáhli pravé moudrosti, kterou lze nalézt v křesťanském zjevení.

Odmítnutí spojení s pohanskými filozofy však nebránilo středověkým myslitelům v tom, aby při úvahách o světě a víře využívali myšlenky a postupy, které vyvinuli filozofové klasického starověku. Středověká filozofie se snažila spojit vědecký rozum a křesťanskou víru.

Školy středověké filozofie

Středověká filozofie věnovala zvláštní pozornost otázkám, které vyvolávala křesťanská víra. Například otázkám týkajícím se Boha a jeho vlivu na svět. Mezi hlavní proudy středověké filozofie patřily teologie, metafyzika a filozofie mysli.

Teologie

A teologie Středověká teologie se zabývala také otázkami, jako je nesmrtelnost, svobodná vůle a božské atributy všemohoucnosti, vševědoucnosti a všudypřítomnosti.

Metafyzika

A metafyzika Metafyzika starověkého řeckého filozofa Aristotela měla velký vliv na středověkou metafyziku.

Jako příklady témat, kterými se zabývala středověká metafyzika, lze uvést následující:

Hylemorfismus Podle této teorie se všechny tělesné bytosti skládají z hmoty a formy.

Individualizace : proces, kterým se rozlišují předměty patřící do určité skupiny. Ve středověku se uplatňoval například při klasifikaci andělů, kdy se určovala jejich hodnost.

Příčinná souvislost : kauzalita je studium vztahu, který existuje mezi příčinami, tedy událostmi, které vyvolávají jiné události, a následky, tedy událostmi, které jsou vyvolány příčinami.

Filozofie mysli

Filosofie mysli se zabývá jevy psychologické povahy, mezi něž patří i vědomí. Středověká filosofie se například zabývala zejména vlivem Boha na lidskou mysl.

Příkladem středověké filozofické produkce týkající se filozofie mysli je teorie Božího osvícení, kterou rozvinul svatý Augustin. Podle této teorie, kterou vypracoval svatý Tomáš Akvinský, je lidská mysl při vnímání skutečnosti závislá na Boží pomoci. Lze ji přirovnat k lidskému zraku, který je při vnímání předmětů závislý na světle. Tato teorie je odlišná odnapříklad tvrdit, že Bůh stvořil lidskou mysl tak, aby fungovala spolehlivě a mohla sama správně vnímat realitu nezávisle na Božím působení.

Přední středověcí filozofové

Pro ty, kteří chtějí vědět, co je to středověká filozofie, je zajímavé znát hlavní filozofy té doby. Mezi nimi lze zmínit svatého Augustina, svatého Tomáše Akvinského, Jana Dunse Scota a Viléma z Ockhamu.

Viz_také: Co znamená snít o tom, že pes kouše?

Svatý Augustin

Ačkoli svatý Augustin žil v době poněkud před pádem Římské říše (navzdory jejímu úpadku), jeho dílo bývá považováno za jedno z prvních děl středověké filozofie.

Jak již bylo zmíněno výše, vytvořil teorii božského osvícení, podle níž je Boží zásah nezbytný k tomu, aby lidská mysl pochopila realitu.

Svatý Augustin přispěl také k etice, například svou doktrínou spravedlivé války, kterou studují teologové, vojáci a etici.Doktrína spravedlivé války, kterou vytvořil svatý Augustin, stanoví kritéria, která musí válka splňovat, aby byla považována za morálně ospravedlnitelnou.Svatý Augustin také významně přispěl k etice.teologické myšlení s jeho pohledem na otázky, jako je spása a svobodná vůle.

Svatý Tomáš Akvinský

Mezi úspěchy svatého Tomáše Akvinského můžeme uvést spojení Aristotelovy filozofie s předpisy katolické církve. Z myšlenkového odkazu svatého Tomáše Akvinského vznikla filozofická tradice známá jako tomismus.

Jan Duns Scotus

Jan Duns Scotus vypracoval teorii o jednobytí, která popírala rozdíl mezi esencí a existencí, který představil svatý Tomáš Akvinský. Podle jeho teorie není možné něco pojímat, aniž bychom pojímali také jeho existenci. Jan Duns Scotus byl blahořečen v roce 1993.

Vilém z Ockhamu

Vilém z Ockhamu byl jedním z prvních filosofů nominalismu. Odmítal myšlenku existence univerzálií, esencí či forem. Vilém z Ockhamu tvrdil, že existují pouze jednotlivé objekty a že tzv. univerzálie jsou výsledkem lidské abstrakce aplikované na jednotlivé objekty.

Viz_také: Co znamená snít o zrcadle?

Historické pozadí

Podívejme se nyní na historický kontext, v němž se středověká filozofie vyvíjela. Období středověku, nazývané také středověk, začalo pádem Římské říše. V tomto období měla katolická církev silný vliv na kulturu a politiku. Tento vliv byl natolik dominantní, že ideály katolické církve byly považovány za ideály, které by měly být sdíleny.Ti, kdo nesouhlasili s katolickou doktrínou, se mohli stát terčem represí, které mohly zahrnovat mučení a dokonce i smrt.

Katolická církev navíc dokázala během středověku nashromáždit velké bohatství. Kromě všech ostatních prostředků, které jí její vliv umožňoval k získání bohatství, využívala také prostředek zvaný simonie. Praxe simonie spočívala v prodeji požehnání, svátostí, církevních úřadů, relikvií považovaných za posvátné atd.

V této době nadvlády katolické církve nad evropskou kulturou a myšlením se rozvíjela středověká filozofie, která se omezovala na to, co bylo slučitelné s katolickým učením.

Ačkoli na něj později pohlíželi s jistým despektem renesanční humanisté, pro něž byl středověk pouhým obdobím mezi klasickou antikou a renesancí, jejich dobou, v níž se znovu zrodila kultura klasické antiky. Moderní konsenzus historiků však vidí středověk jako období filozofického vývoje, které bylo silněovlivněno křesťanstvím.

Viz také

  • Význam slova Vitruvian Man
  • Význam slova Hermeneutika
  • Význam slova teologie
  • Význam slova Osvícení
  • Význam slova Metafyzika

David Ball

David Ball je uznávaný spisovatel a myslitel s vášní pro objevování oblastí filozofie, sociologie a psychologie. S hlubokou zvědavostí na složitosti lidské zkušenosti zasvětil David svůj život odhalování složitosti mysli a jejího spojení s jazykem a společností.David je držitelem titulu Ph.D. v oboru filozofie na prestižní univerzitě, kde se zaměřil na existencialismus a filozofii jazyka. Jeho akademická cesta ho vybavila hlubokým porozuměním lidské přirozenosti, což mu umožňuje prezentovat složité myšlenky jasným a srozumitelným způsobem.Během své kariéry David napsal řadu podnětných článků a esejů, které se ponoří do hlubin filozofie, sociologie a psychologie. Jeho práce zkoumá různá témata, jako je vědomí, identita, sociální struktury, kulturní hodnoty a mechanismy, které řídí lidské chování.Kromě svých vědeckých aktivit je David uctíván pro svou schopnost propojovat mezi těmito disciplínami složitá spojení a poskytovat čtenářům holistický pohled na dynamiku lidského stavu. Jeho psaní brilantně integruje filozofické koncepty se sociologickými pozorováními a psychologickými teoriemi a zve čtenáře, aby prozkoumali základní síly, které utvářejí naše myšlenky, činy a interakce.Jako autor blogu abstrakt - Filosofie,Sociologie a psychologie, David se zavázal podporovat intelektuální diskurz a prosazovat hlubší porozumění složité souhře mezi těmito vzájemně propojenými obory. Jeho příspěvky nabízejí čtenářům příležitost zapojit se do podnětných nápadů, zpochybnit domněnky a rozšířit své intelektuální obzory.Se svým výmluvným stylem psaní a hlubokými postřehy je David Ball nepochybně znalým průvodcem v oblastech filozofie, sociologie a psychologie. Jeho blog si klade za cíl inspirovat čtenáře, aby se vydali na vlastní cesty introspekce a kritického zkoumání, což nakonec povede k lepšímu porozumění sobě a světu kolem nás.