Sylogismus je model uvažování založený na myšlence argumentační dedukce Pro lepší pochopení významu sylogismu je třeba dodat, že se skládá ze dvou propozic přijatých jako pravdivé, tzv. premis, které vedou k závěru. Z oborů, v nichž je sylogismus užitečný, můžeme uvést: filozofii, přírodní vědy, právo.

Takzvaný aristotelský sylogismus, který dostal své jméno proto, že se jím zabýval řecký filozof Aristoteles, má tři vlastnosti: je zprostředkovaný, deduktivní a nutný.

O sylogismu se říká, že je zprostředkovaný, protože místo toho, aby byl bezprostředně uchopen vnímáním, závisí na použití rozumu. Říká se, že je deduktivní, protože vychází z univerzálních premis, aby dospěl ke konkrétním závěrům. Říká se, že je nutný, protože stanovuje vztah mezi premisami.

Poté, co jsme si vysvětlili, co je to sylogismus, věnujme se nyní etymologii tohoto pojmu. Pojem sylogismus pochází z řeckého slova sylogismy což znamená závěr.

Po představení významu a původu pojmu sylogismus se můžeme zabývat klasifikací sylogismů. Sylogismy lze rozdělit na pravidelné, nepravidelné a hypotetické.

Nepravidelné sylogismy jsou specializované sylogismy, redukované nebo rozšířené varianty pravidelných sylogismů, které se řídí výše uvedeným modelem. Lze je rozdělit do čtyř skupin: entinema, epiquerema, polysyllogismus a sorites.

• Entima je typ neúplného sylogismu, v němž chybí alespoň jedna premisa, která je implikována.
• Epiquerema je typ sylogismu, v němž důkaz doprovází jednu z premis nebo obě.
• Polysylogismus je rozšířený sylogismus, který je tvořen posloupností dvou nebo více sylogismů tak, že závěr jednoho je premisou dalšího.
• Sorites je typ sylogismu, v němž se predikát jedné premisy stává subjektem premisy následující, dokud se subjekt první premisy nespojí s predikátem premisy poslední.

Hypotetické sylogismy lze rozdělit do tří kategorií: podmíněné, disjunktní a hypotetické. dilemata .

Podmíněný hypotetický sylogismus premisy ani nepotvrzuje, ani nepopírá. Disjunktivní hypotetický sylogismus je tvořen premisou předloženou jako alternativa. Hypotetický sylogismus typu dilema je sylogismus, v němž jsou předloženy dvě hypotézy, z nichž ani jedna není žádoucí.

Příklady sylogismů

Příklady pravidelného sylogismu:

Každý člověk je smrtelný.

Sokrates je muž.

Proto je Sokrates smrtelný.

Každý lékař by měl znát anatomii.

Fabio je lékař.

Fabio tedy musí znát anatomii.

Příklad sylogismu entima:

Myslím, tedy existuji. To implikuje předpoklad, že všichni, kdo myslí, existují.

Příklad sylogismu typu epikerem:

Každá škola je dobrá, protože vzdělává lidi.

Zařízení, které jsem založil, je školou, protože je uznáno ministerstvem školství.

Takže zařízení, které jsem založil, je dobré.

Příklad polysyllogismu:

Každý fyzik zná Newtonovy myšlenky.

Einstein je fyzik.

Einstein tedy zná Newtonovy myšlenky.

Každý, kdo zná Newtonovy myšlenky, dokáže vysvětlit, co je to zrychlení.

Einstein tedy dokáže vysvětlit, co je to zrychlení.

Další příklad polysyllogismu:

Cokoli, co podporuje disciplínu, je chvályhodné.

Sport podporuje disciplínu.

Tento sport je proto chvályhodný.

Basketbal je sport.

Proto je basketbal chvályhodný.

Příklad soritů:

Všichni lvi jsou velké kočky.

Všechny velké kočky jsou dravci.

Všichni predátoři jsou masožravci.

Proto jsou všichni lvi masožravci.

Příklad hypotetického podmínkového sylogismu:

Když bude pršet, nepůjdeme do kina. Prší, tak nepůjdeme do kina.

Příklad hypotetického sylogismu disjunktivního typu:

Buď je tento kandidát na senátora liberál, nebo etatista.

Tento kandidát na senátora je liberál.

Proto tento kandidát na senátora není etatista.

Příklad dilematu:

Prezident buď podporoval jednání zkorumpovaných ministrů, nebo nevěděl, co se v jeho vládě děje. Pokud podporoval jednání zkorumpovaných ministrů, je jejich spoluviníkem a nehodný svého úřadu. Pokud nevěděl, co se v jeho vládě děje, je nekompetentní a opět nehodný svého úřadu.

Sylogismus a sofistika

Sofismus (nazývaný také sofistika) je argumentace vytvořená s cílem uvést partnera v omyl na základě falešného předpokladu. logika .

Sylogismus, ačkoli je logickým nástrojem pro určení pravdy, může být sofistikovaně použit za účelem podvodu, kdy návnadě dodá logické zdání.

Příklad sofistického sylogismu

Někteří muži jsou bohatí. Někteří muži jsou negramotní. Někteří bohatí muži jsou tedy negramotní. Všimněte si, že ze skutečnosti, že někteří muži jsou bohatí, a ze skutečnosti, že někteří muži jsou negramotní, nemůžeme vyvodit závěr, že někteří z bohatých mužů jsou nutně negramotní. Je možné, že všichni negramotní muži jsou mezi muži, kteří nejsou bohatí.

Právní sylogismus

Poté, co jsme vysvětlili téměř vše o sylogismu obecně a představili význam různých typů sylogismů, můžeme se zabývat aplikací sylogismu na právo: právním sylogismem.

Právní sylogismus je metoda logického myšlení, kterou používají odborníci pracující v oblasti práva, tj. práva (např. soudci, advokáti a státní zástupci), aby aplikovali právo na konkrétní situace. Jeho struktura se skládá ze tří částí: uvedení premisy vycházející z práva, uvedení konkrétního analyzovaného případu a nakonec závěr, jak právose na případ vztahuje.

Například rasismus je nepromlčitelný trestný čin. ten a ten je obviněn z rasismu. údajný trestný čin není promlčen.