Člověk je člověku vlkem je velmi oblíbená fráze, jejíž původ pochází ze slova Anglický filozof Thomas Hobbes .

Význam slova Man is the wolf of man popisuje, že člověk je sám sobě největším nepřítelem Jinými slovy jde o metaforickou větu, která naznačuje, že člověk je zvíře schopné ohrozit svůj vlastní druh.

Hobbesova věta se objevuje v autorově nejslavnější knize Leviathan (1651), ale její původ pochází od římského dramatika Plauta a je součástí jedné z jeho her. Latinský překlad zní homo homini lupus .

Hobbesův Leviathan se zabývá tím, že občanského míru a společenské jednoty lze dosáhnout pouze zavedením společenské smlouvy, která centralizuje moc, jež bude mít absolutní pravomoc chránit společnost, čímž vznikne mír a následně civilizované společenství.

Hobbesovo tvrzení obecně zdůrazňuje ničivou schopnost člověka vůči vlastním bytostem, tj. představuje proměnu člověka v divoké zvíře, které je schopno provádět barbarství a krutosti vůči živlům považovaným za příslušníky vlastního druhu.

Je tedy zřejmé, že člověk má mimořádný potenciál k dobru, ale také ke zlu, a to ještě ve specifických případech, kdy usiluje o naplnění vlastních zájmů, aniž by se staral o druhé.

Je tedy snadné pochopit, že fráze "účel světí prostředky" se k takovému postoji dokonale hodí.

Vysvětlení věty Člověk je člověku vlkem

Komentovanou větu "Člověk je člověku vlkem" lze vysvětlit autorovou snahou přirovnat člověka ke zvířeti a jeho chování, čímž autor ilustruje, jaké je podle něj chování člověka obecně.

Podle Thomase Hobbese je individualismus člověka v přirozeném stavu příčinou toho, že žije ve sporu s ostatními.

Tato věta tak vyjadřuje konflikt mezi lidmi a ukazuje, že ze všech hrozeb, s nimiž se člověk může setkat, bude největší konfrontace s vlastním druhem, tedy s jinými lidmi.

Člověk by byl ve své podstatě vykořisťovatel, kořistník slabších, uzurpující si to, co patří druhým, stavící se nad ostatní a zajišťující si individuální blahobyt před myšlenkou na kolektiv.

Nejbouřlivější výzvy pro lidskou bytost mají původ v lidech samotných, vždyť jsou to právě oni, kdo vyvolávají boje a krvavé války a většinou bez výčitek svědomí zabíjejí své bližní.

Podle Hobbesova názoru - který lze vidět jako myšlenku v Leviathanovi - lidé potřebují žít společně ve společnosti, která je založena na normách a pravidlech.

Společenské smlouvy, jak jsou popsány v knize, by byly nezbytné pro přežití lidského rodu, protože v budoucnu by se člověk dostal do situace extrémního barbarství.